Historie města - 20. století
I přes novou výstavbu však zůstávaly Prachatice „středověkým“ městem, položeným v malebné krajině. To vše přitahovalo první turisty, kteří koncem 19. století začínali objevovat Šumavu i přilehlá starobylá „romantická“ města. I proto zde vyrostlo několik hotelů, přibylo restaurací a do popředí zájmu se dostaly klimatické lázně sv. Markéty. Práci v době krize přinesla do kraje výstavba přehrady na řece Blanici poblíž nedalekého Husince v letech 1934–1939.
Život v Prachaticích na konci 19. a začátkem 20. století probíhal ve znamení soupeření českého a německého živlu o vliv na rozhodování v důležitých úřadech. Město samotné bylo ovládáno německou většinou, neboť podíl českého a německého obyvatelstva byl přibližně 1:3. Jinak vypadala situace v prachatickém okrese, kde byl národnostní poměr opačný (Němci tvořili přibližně jednu třetinu obyvatelstva). Poměr českého a německého obyvatelstva se začal měnit až po 1. světové válce a ve třicátých letech 20. století se přibližně vyrovnal. V té době však v souvislosti s nástupem nacionálního hnutí v sousedním Německu začínají opět silně ožívat národnostní spory. Vše vrcholí přijetím Mnichovského diktátu, na jehož základě byla část tehdejšího Československa připojena k nacistickému Německu. Součástí zabraného území byly i Prachatice, a všichni čeští obyvatelé, kteří do města přišli až po roce 1918, se museli vystěhovat do vnitrozemí.
Po II. světové válce se situace obrací. Do města se vrací část českých obyvatel, v roce 1946 je z Prachatic na základě Benešových dekretů transportováno většinou do Bavorska 1 881 Němců (počet udávaný úředními záznamy)..
Od té doby počet obyvatel postupně narůstal. Na tomto trendu se příznivě projevila přítomnost vojenské posádky ve městě (ta zde sídlila v podstatě již od roku 1815) a vybudování strojírenského závodu ZVVZ (výroba vzduchotechniky) koncem 60. let, jenž přilákal do Prachatic řadu nově příchozích obyvatel. Postupně vznikaly i další podniky, takže v 80. letech 20. století lze o Prachaticích hovořit jako o průmyslovém městě. Kromě strojírenství byla nejvýrazněji zastoupena výroba nábytkářská, textilní a potravinářská.
